Poslední finálové kolo Českého poháru starších žákyň nás zaválo až na Vysočinu do Žďáru nad Sázavou. Tuto zprávu jsme se dověděli až takřka na poslední chvíli. Vyvstala otázka jak se na Vysočinu dostaneme, kde budeme spát a jíst. Protože v první chvíli bylo jasné že klubová dodávka díky plavcům nebude k dispozici museli jsme obvolat několik půjčoven a nikde nic. Jasně byly jarní prázdniny a všechno pojízdné z okolí bylo půjčené. Trn s paty nám vytrhl až pan Jareš autopůjčovna Pronto Car s.r.o. z Pelešan u Turnova, kterému tímto mnohokrát děkujeme že nás nenechal na holičkách a půjčil nám Ford Transit, sice 7+1, ale v tuto chvíli nám to ohromně pomohlo.
Po strastech kdy zajistit ubytování a stravu na víkend na Vysočině když se konal v Novém Městě na Moravě Světový pohár v biatlonu, se po celodenním obvolávání podařilo sehnat ve Škrdlovicích ubytování v rodinném domu nedaleko od Penzionu Vysočina, kde jsme nakonec měli i večeři a snídani.
Vzhledem k tomu že jsme postoupili po minulém kole do vyšší skupiny, z prvního místa, netušili jsme jaké týmy nás čekají. Po příjezdu Hned na úvod nás čekal neznámý pro nás soupeř Slovácká Slavia Uherské Hradiště. První set se pro nás jevil zpočátku velmi vyrovnaně ale od stavu 6:8 pro nás jsme nedali soupeřkám šanci a první set jsme jasně vyhráli 25:11. Drujhý set začal opět přetahovanou o body. Jenže za stavu 7:6 v náš neprospěch šla na servis hráčka číslo 10 z Uherského hradiště a my jsme si nedokázali poradit s jejím ostrým podáním, nedokázali jsme přijmout a Uherské Hradiště nám uteklo o podstatný rozdíl 10 bodů a to už se špatně dohání. Nakonec jsme šli do třetího setu , který jsme jen tak nechtěli pustit. Bohužel v koncovce setu jsme neměli tolik štěstí a prohráli se ctí 16:14.
Po malé přestávce jsme se na hřišti potkali s dosud, a celoturnajově neporaženým týmem Spartak Pelhřimov. Protože se nám nelíbila prohra, sice v tiebreaku, s Uherským Hradištěm, nechtěli jsme se dát jen tak. Úvodní set zápasu jsme nenechali soupeřky utéct tak jako v druhém setu s Uherským Hradištěm a důsledně jsme hráli v poli. Velmi vyrovnaný set, kdy se opět přelévaly body z jedné strany na druhou, jsme dotáhli do vítězného konce 25:20, kdy za stavu 20:19 nastoupila na servis naše hráčka číslo 10 Andula a nenechala nic náhodě. Za stavu 3:8 v náš prospěch si Pelhřimov vzal oddechový čas a začaly se dít věc i, naše hráčky jako by měli pocit že se již nedá prohrát začaly kazit, nejen na podání ale i na síti. Ještě za stavu 7:14 s e zdálo že vše proběhne hladce ale bohužel soupeř se vzchopil přestal kazit a druhý set vyhrál 25:22 až v koncovce. Opět jsme šli do třetího setu. Ten pro nás začal velmi slibně, kdy soupeř si sáhl na dno a my jsme byli v „laufu“. Za stavu 1:7 v náš prospěch si Pelhřimov vzal oddechový čas a sice otočili na 2:7 ale vzápětí jsme se ujali opět vedení a už jsme nenechali nic náhodě. Třetí set jsme vyhráli v poměru 7:15 a stali jsme se jedinými přemožiteli Spartaku Pelhřimov 🙂
Po následné pauze jednoho zápasu náš tým zřejmě vychladl a nedostal se do“provozní teploty“ a v prvním setu dalšího zápasu se Sokolem Česká Třebová podlehl 25:21 a ve druhém se nechytl vůbec a prohrál ostudně 25:6. K tomuto zápasu se jako trenér nebudu vyjadřovat, holt každý si vybere slabou chvilku a nám se to bohužel povedlo se slabším soupeřem.
Poslední zápas sobotního dne nám nadělil domácí Žďár nad Sázavou v již celkem pozdní době. V 17:15 jsme nastoupili na hřiště a hned od začátku bylo jasné kdo je tu pánem. Nenechali jsme nic náhodám a hned po úvodním hvizdu jsme šli do vedení. Za stavu 1:11 pro náš tým si Žďár vzal oddechový čas jenže jim to nebylo nic platné na naši rozjetou mašinu. Ve druhé půli se Žďár chytl a nakonec v koncovce dotáhl na rozdíl 4 bodů. Do druhého setu jsme šli již na vítězné vlně a Žďár porazili 25:13.
Sobotu jsme zakončili na krásném 3 místě, v což jsem doufal a věřil že nebudeme outsider skupiny a povedlo se.
V neděli jsme si přispali s vědomím že hrajeme až od 10:00 a na snídani jsme šli na osmou hodinu. Po snídani jsme přejeli do tělocvičen ZŠ ve Žďáru nad Sázavou kde už byli první zápasy v plném proudu.
Na úvod nedělní dohrávky finálového kola Českého poháru nás čekalo družstvo VSK Český Krumlov. Velmi podobný tým ve výkonnosti jako jsme my ale s více štěstím v koncovce. Bohužel jsme se oba sety doháněli, předháněli a tahali o každý balon. Nakonec jsme oba sety prohráli rozdílem dvou (2) bodu v prvním setu 27:25 a druhém 25:23. Jednak to bylo o štěstí a druhak o našich nedaných 5 servisech, které nás stály pak mnoho sil. Přišly na řadu i slzy z „blbě“ prohraného zápasu.
A nakonec nás čekalo družstvo Sokola Mnichovo Hradiště, se kterým jsme postoupili z nižší skupiny. Všem bylo jasné že se nesmíme nechat nic náhodě a že už jenom z prestižních důvodů musíme vyhrát. Jenže. Vše nasvědčovalo tomu že první set po naší minulé prohře si nenecháme vzít ale až do stavu 9:2 pro nás bylo vše růžové. Následné zkažené podání nás tálo celý náskok a za stavu 10:10 jsme vystřídali ale nepomohlo to. Nezbývalo než vzít oddechový čas a vysvětlit že tudy cesta nevede a že ten příjem prostě musíme zlepšit. Bohužel nepovedlo se a první set jsme prohráli vlastními základními chybami 20:25. Do druhého setu jsme šli opět s nadšením. Začal nám hrát i „sedmý hráč“ = fandila i lavička a to tak, že i dostala upozarnění od rozhodčího a podařilo se druhý set vyhrát celkem jednoznačně 25:15. Třetí set byl již v naší režii a jednoznačně jsme jej vyhráli 15:7.
Poslední turnaj Českého poháru jsme se ctí zakončili 4. místem a kdyby se pokračovalo dál tak bychom nesestoupili a se ctí zůstali v této skupině.
Děkuji všem hráčkám za výborné sportovní výkony a to i těm úplně novým, které si poprvé okusili nastoupit na tak důležitém turnaji.
Ještě jednou děkuji panu Jarešovi (autopůjčovna Pronto Car s.r.o.) za zápůjčku mikrobusu a vlastně za to že jsme opět mohli ukázat že v našich dívkách něco je. Máme po dvou sezonách docela nakročeno být i dobrým soupeřem týmům ve vyšších patrech tabulky.
